DIGITALNA ARHIVA ŠUMARSKOG LISTA
prilagođeno pretraživanje po punom tekstu



ŠUMARSKI LIST 7-8/2018 str. 67     <-- 67 -->        PDF

Jebavý, M., 2007: A relationship between the verdure system and land use planning of a small town. Hort. Sci., 34: 152–158.
Koditek, J., 1908–1937: Teichgarten. Nutz und Ziergarten. Domäne Petschau. MS. Depon. In: Státní oblastní archiv Plzeň, Klášter u Nepomuku.
Kreyling J., S. Scjhmid, G. Aas, 2015: Cold tolerance of tree species is related to the climate of their native ranges. Candollea, 42: 156−166.
Kubišta, R., 2014: Evaluation of the greenery in historic park in Beladice-Beladice. Slovakia, Folia Oecol., 41: 44−52.
Miller, J.S., P.P. Lowry, J. Aronson, S. Blackmore, K. Havens, J. Maschinski, 2016: Conserving biodiversity through ecological restoration: the potential contributions of botanical gardens and arboreta. Candollea, 71: 91−98.
Machovec, J., P. Hrubík, P. Vreštiak, 2005: Sadovnícka dendrológia: Hodnotenie biotických prvkov. 2nd Ed. Slovenská pol’nohospodárská univerzita, Nitra. 228 pp.
Nodilo, M., 2011: Garden of the Benedictine Monastery of St. Mary on Mljet. Sumar List, 135: 153−160.
Oldfield, S., A.C. Newton, 2012: Integrated conservation of tree species by botanic gardens: a reference manual. Botanic Gardens Conservation International, Richmond, United Kingdom. 56 pp.
Pilát, A., 1953: Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. 1100 pp.
Pinheiro, O., M. Henrique, M. Reinaldo, 2009: Structural analysis and considerations on the successional dynamic of two semideciduous forest fragments at the Municipal Botanical Garden of Bauru, SP, Brazil. Acta Bot. Brasil., 23: 968−975.
Poljak, I., M. Idžojtić, M. Zebec, 2011: Woody plants of the Zagreb ZOO garden. Sumar List, 135: 269−279.
Praus, L., 2011: Sadovnická hodnota v péči o dřeviny − možnosti a limity. In: Provozní bezpečnost stromů: sborník přednášek, 29−32, Brno. Available at http://www.praha14jinak.cz/_d/sbornik_bezpecnost_stromu_2011.pdf (accessed Jan 20, 2017).
Reš, B., T. Vencálek, P. Šterba, J. Klápště, 2009: Obnova historických zahrad a parků. Omikron, Praha. 13 pp.
Royal Horticultural Society, 2017: RHS Horticultural Database. Available at http://apps.rhs.org.uk/horticulturaldatabase/ (accessed Nov 9, 2017)
Sochorová, N., J. Šindelář, 2007: Dendrologie. In: Hrabě F., K. Müller-Beck, J. Skládanka eds.: Zelené vzdělávání. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. 191−232.
Svoboda, J., 2014: Minulost, současnost a perspektivy botanické zahrady v Bečově nad Teplou. Ms. Depon. In: Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň. 53 pp.
Svobodová, V., 2009: Rhytisma acerinum (Pers.) Fr. – svraštělka javorová/čerň javorová. Avaiable at http://botany.cz/cs/rhytisma-acerinum/ (accessed Jul 20, 2017).
Špaková, M., 2010: Flóra pěstovaných okrasných rostlin historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko). MS. Depon. In: Faculty of Agriculture, University of South Bohemia, České Budějovice. 71 pp.
Špaková, M., 2012: Návrh rekonstrukce historického Beaufortského alpina v Bečově nad Teplou (Karlovarsko). MS. Depon. In: Faculty of Agriculture, University of South Bohemia, České Budějovice. 105 pp.
Špaková, M., 2016: Dendrologický průzkum Bečovské botanické zahrady. MS. Depon. In:Faculty of Education, University of South Bohemia, České Budějovice. 98 pp.
Tafra, D., M. Pandža, M. Milović, 2012: Woody plants of the Omiš. Sumar List, 136: 605-617.
Tomiczek, C., 2005: Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. Biocont Laboratory, Brno. 2019 pp.
Uhlířová, H.P., 2004: Poškození lesních dřevin. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy. 288 pp.
Zebec, Marko, M. Idžojtić, I. Poljak, M. Zebec, 2014: Dendroflora and harmony of the architectural and horticultural elements of the Park surrounding the Faculty of Forestry and the Faculty of Agriculture at the University of Zagreb. Sumar List, 138: 55-64.
Větvička, V., V. Matoušková, 1992: Stromy a kry. Príroda, Bratislava. 320 pp.
Sažetak
Botanički vrt Bečov, osnovan 1918. godine, jedan je od tri botanička vrta u općini Karlovy Vary (Češka). Vrt nije bio održavan u razdoblju od 1945. do 2005. godine. Za istraživanje su odabrana dva dijela izvornoga područja – prijašnji park i obronak s kamenjarom u kojem se nalaze biljke s područja Europe, Azije i Sjeverne Amerike. Izvršena je osnovna dendrološka i dendrometrijska istraživanja.
Ukupno je zabilježena 471 drvenasta biljka, od kojih su 104 četinjače i 367 listače. Determinirano je 30 svojta četinjača iz devet rodova te 55 svojta listača iz 31 roda (Tablica 1). Dendrološko i dendrometrijsko vrednovanje drvenastih biljaka u glavnom dijelu Botaničkog vrta Bečov pokazalo je prosječne dendometrijske parametre te prosječne parametre stanja stabala (Slika 1). Prosječna starost stabala iznosila je 20-40 godina. Ova činjenica ukazuje na 60 godina propadanja prvotno posađenih svoji, kao i na abundantnost razvoja prirodne vegetacije u tom periodu.. Nakon 2005. provedeno je liječenje drvenastih biljaka. Istraživanjem smo utvrdili da su neke zanimljive drvenaste vrste preživjele u ovom području od vremena osnutka vrta, 1908. i 1935., od kojih izdvajamo: amurski barhat (Phellodendron amurense), japansko Judino drvo (Cercidiphyllum japonicum), kivi (Actinidia arguta) te smreke (Picea jezoensis i P. engelmannii).
Trenutno stanje vrta nije konačno, svake godine se u oba istraživana dijela sade nove drvenaste biljke.
Ključne riječi: dendrološko vrednovanje; Botanički vrt Bečov; Bečov nad Teplou; golosjemenjače; kritosjemenjače; Češka Republika